Internista Adam Chudoba z naší nemocnice vám to poví...
V rozhovoru pro Deník.cz upozorňuje, že tropické teploty představují pro organismus značnou zátěž. Vysvětluje také, proč během veder přibývá kolapsů, kdo patří mezi nejohroženější skupiny osob a kdy je na místě vyhledat lékařskou pomoc.
Blíží se další vlna veder. Co se vlastně děje s lidským tělem, když teploty vystoupají nad 35?
Úplně přirozené to pro lidský organismus není. Záleží samozřejmě i na vlhkosti vzduchu, která pocitovou teplotu ještě zvyšuje. Organismus je více zatěžován, zvyšuje se jeho metabolický nárok, zrychluje se tepová frekvence a tělo spotřebovává více vody. Proto mnohem snáze dochází k dehydrataci, únavě i přehřátí.
Jaká doporučení byste dal zdravým lidem?
Základem je dostatečný pitný režim. Platí to zejména pro mladé lidi a sportovce, kteří vyrážejí běhat nebo jezdit na kole. V horkých dnech není problém vypít dva až tři litry tekutin denně, někdy i více. Důležité je také vyhýbat se sportovním aktivitám v poledních hodinách, chránit si hlavu pokrývkou a pokud možno se zdržovat ve stínu.
Lidé by si měli dávat pozor také na alkohol. Někteří cyklisté si například po sportu zajdou na pivo s tím, že doplní tekutiny. Alkohol ale zároveň podporuje močení, takže může dehydrataci ještě zhoršit.
A co lidé se srdečními nebo jinými zdravotními problémy?
U nich platí všechna doporučení dvojnásob. Měli by se držet spíše ve stínu, chránit si hlavu a dostatečně pít. U některých kardiaků bývá otázka příjmu tekutin složitější, ale ani u nich není během veder na škodu příjem tekutin mírně navýšit, například o půl litru denně. Velmi důležité je také dohlížet na seniory. Mnozí žijí sami a často nepociťují žízeň tak intenzivně jako mladší lidé. Rodina by jim měla pravidelně volat nebo je navštěvovat. Přehřátí a dehydratace totiž mohou vést k únavě, zmatenosti nebo poruchám vědomí. Rodina by měla seniory během veder více kontrolovat.
Pozorujete během horkých dnů v nemocnici více pacientů?
Ano, rozhodně. Častěji vídáme kolapsové stavy, především u starších lidí. Typicky jde o pacienty, kteří vyrazili na úřad, do obchodu nebo na delší procházku, málo pili a následně zkolabovali v dusném počasí. Měli jsme ale i mladší pacienty. Nedávno jsme ošetřovali mladého muže, kterému se udělalo špatně v přehřátém bytě. Ani mladý a zdravý člověk tedy není vůči vysokým teplotám imunní. Důležité je také větrat, ideálně večer nebo v noci, kdy je venku chladněji. Přehřátý a nevětraný vzduch může sám o sobě přispět ke kolapsovým stavům, kdy se člověku zamotá hlava, zatmí před očima a omdlí.
Může zdravotní problémy způsobovat i časté střídání horka a klimatizovaných prostor?
Ano. V létě pravidelně vídáme více nachlazení a angín. Lidé často přecházejí z tropického vedra do silně klimatizovaných prostor nebo si pouštějí klimatizaci příliš intenzivně v autě či doma. Opatrní by měli být také s ledově studenými nápoji. Pro organismus představují teplotní šok. Vhodnější jsou nápoje pokojové teploty nebo jen mírně vychlazené. V horkých dnech není ideální ani konzumace těžkých a velmi tučných jídel. Vedro navíc urychluje kažení potravin, zejména mléčných a masných výrobků. I kvůli tomu se setkáváme s větším počtem zažívacích potíží.
Kdy už by měl člověk vyhledat lékařskou pomoc?
Určitě v případě kolapsu nebo ztráty vědomí. I když může jít jen o důsledek přehřátí, vždy je potřeba vyloučit závažnější příčiny.
Varovným signálem je také zmatenost, porucha vědomí, výrazné bušení srdce nebo bolest na hrudi. Dehydratace totiž vede k zahuštění krve a může zvyšovat riziko vzniku krevních sraženin. Lékaře by měli vyhledat také lidé, kteří kvůli zvracení nebo průjmům nejsou schopni doplňovat tekutiny. Nedávno jsme hospitalizovali mladou pacientku s těžkou dehydratací a selháváním ledvin, protože v sobě nedokázala nic udržet. Pokud jde o staršího člověka po kolapsu nebo s poruchou vědomí, je na místě neváhat a zavolat záchrannou službu.
Lékárna