Nevšední zážitky, ale i zajímavé informace se dozvěděli lidé, kteří se rozhodli zúčastnit prohlídky patologie v havířovské nemocnici. Asi největším překvapením pro mnohé bylo, že se převážně na oddělení provádí diagnostika odebraných vzorků.
Když se řekne patologie, mohlo by se zdát, že to není místo, kam by se lidé chtěli podívat. Opak je ale pravdou. Havířovská nemocnice právě pro velký zájem o toto oddělení i v letošním roce připravila komentovanou prohlídku pro zhruba 120 lidí.
Anketa: "No tak samozřejmě se tady sváží určitě zesnulí, že jo. Nějaká péče o to tělo. A jsem zvědavá, jestli se tady dozvíme nějaké nové vědomosti ohledně toho. Tak půjdeme se podívat do nějakých laboratoří, že jo. Co se tam dělá, nedělá. Myslím si, že nám to ukážou. Bude to určitě zajímavé, jo tam všechno zjistí v těch tkáních, třeba kdy ten člověk zemřel, nezemřel, na co zemřel a jak se to projevuje na tkáních a třeba i na svalech. Uvidíme."
Anketa: "No jako ženská jsem zvědavá. Tak jsem se přišla podívat, co to obnáší." Co si myslíte, že obnáší oddělení patologie? "Co všechno s tím člověkem dělají po smrti."
Hlavním úkolem patologa není provádět pitvy, ale dělat diagnózu z odebraných vzorků pro živé pacienty. Bez stanovení diagnóz patologů by se v mnoha případech lidé nemohli léčit.
Richard Doležílek, primář patologie Nemocnice Havířov: "Ročně máme vzorků hodně přes 7 tisíc. Blížíme se skoro k osmi tisícům bioptických vyšetření ročně, plus ještě máme skoro 300 kostních dření. Zhruba 300 cytologií, což jsou vyšetření buněk, a pouze přibližně 50 pitev. Takže vidíte ten nepoměr, kolik je vyšetření od těch živých pacientů a kolik je těch pitev. Vyšetřujeme prakticky ze všech orgánových systémů s výjimkou mozku a není tu plicní chirurgie, ale jinak vlastně na všechno, co si vzpomenete. Takže je tady velká urologie. Takže z urologie chodí vzorky z močového měchýře, z prostaty, z močové trubice, z ledvin, a jsou tu buď vzorky malé, že se vezme pouze část z toho orgánu, většinou ze sliznice, nebo se pošle celý orgán."
Cesta k určení diagnózy může být někdy i hodně dlouhá a náročná.
Richard Doležílek, primář patologie Nemocnice Havířov: "To jsou třeba nejčastěji takové vzácné a anexální nádory kůže, které se objeví vždycky pouze jednou za čas a strávíte spoustu času studováním knih, abyste to přesně zařadila do nějaké té jednotky. Ale přitom většina těch nádorů jsou nezhoubné, takže už dopředu víme, že ten nádor je neagresivní. Toho klinika to zas až tak nezajímá, ale my patologové se s tím někdy tak strašně natrápíme, abychom tu diagnózu měli správně, abychom to měli správně zařazené."
Do budoucna by se chtělo oddělení dále rozvíjet, co se týče modernizace přístrojového vybavení a časem se zaměřit na digitalizaci a třeba i jednou na využívání umělé inteligence.
Lékárna